JABLONICKÝ VEĽKOSTATOK
V 20. ROKOCH 20. STOROČIA
(1. časť)
Prinášam investigatívny novinový článok z Lidových novin z 5. januára 1929 o pozadí predaja apponyiovského veľkostatku v Jablonici. Článok som pre jeho rozsah rozdelil na dve časti a publikujem ho v pôvodnom českom znení v presnom prepise.
Insolvence Cyrila Zbořila.
Historie velkostatku Jablonica.
ot – Bratislava 4. ledna
Insolvence bývalého fašistického předáka Cyrila Zbořila vzbudila na celém Slovensku veliky rozruch, poněvadž se vědělo, že Zbořil koupil rozsáhlý velkostatek Antonína Apponyiho v Jablonici za okolností poněkud záhadných. Zaznamenali jsme již, jakého rozměru byl Apponiho velkostatek v Jablonici. Sám Apponyi odhadoval svůj statek na 11 milionů Kč i se starožitnostmi, jejichž většinu však před rokem převezl způsobem dosti záhadným do rakouského Marcheggu. Dnes je zjištěno, že ani hodnota 11 milionů Kč nebyla reální. Ale koupa byla s mnoha stran podporována se zřetelem na domnělou nutnost vykoupiti statky Apponyiovy v zájmu státním. Těmito důvody se dosáhlo také velké půjčky hypotekární pro nového majitele.
Spekulace s nejlepším revírem.
Zbořil se rozhodl koupiti tento velkostatek na sklonku roku 1926, poněvadž již začátkem roku 1927 vykonal první návštěvu v Jablonici. Z celého velkostatku nejcennejší lesní jednotkou byl revír, zvaný „Šranek“, v rozměru 70 kat. jiter[1]. V tomto objektu bylo by možno káceti nejlepší porosty, které jediné mohly znamenati mimořádně veliký peněžní výtěžek. Z ostatní části velkostatku Zbořil finančně těžiti nemohl. Lze tedy zcela určitě říct, že Zbořil kupní cenu tohoto velkostatku chtěl zaplatiti z největší části právě kácením a zužitkováním tohoto revíru. Zbořil ovšem věděl, že ministerstvo národní obrany zamýšlí v okolí Malacek zříditi velikou dělostřeleckou střelnici. Nejdůležitejší části této střelnice měly býti revír Šranek z velkostatku Apponyiho, lesní objekty hraběte Károlyiho ze Stupavy, Michala Pállfyho[2] z Malacek, Artura Czeczovičky z Moravských Svatých Jánů a Wenckheima z Velkých Levár. Tento úmysl naší vojenské správy datuje se již od roku 1922. Že se Zbořil přece rozhodl koupiti Jablonici, ač věděl, že nejhodnotnejší část tohoto statku spadá do plánu vojenské správy na zřízení střelnice dělostřelecké, znamená že počítal u vojenské správy s takovými vlivnými činiteli kteří by mohli překazit zřízení střelnice a tím zachrániti jeho lesní objekty. Že se k tomu pracovalo, uvidí se ze znění klausule, kterou byla schválena smlouva Státním pozemkovým úřadem.
Jablonica a Státní pozemkový úřad.
Dne 23. června 1927 byla v Jablonici uzavřena kupní smlouva. Podepsána jest Antonínem Apponyim, jeho advokáty drem Emilem Gyurissem z Bratislavy a drem Friedmannem z Pešti a Cyrilem Zbořilem. Při podepsání smlouvy byl přítomen prostředkovatel Trachta. Tato smlouva byla již 8. července 1927 schválena Státním pozemkovým úřadem pod číslem 6980927 – I/3.[3] Tedy ve dvou týdnech schválil tento úřad smlouvu tak důležitého dosahu, ačkoliv běží-li o koupi 3 jiter půdy, musí se na schválení čekati i celý rok. Právě tento spěch Státního pozemkového úřadu ukazuje, že bylo v zájmu Zbořilově u Pozemkového úřadu zakročeno. Schvalovací klausule jest důkazem těchto zákroků a politických vlivů ať už blízkých tomuto úřadu, anebo národně demokratické straně, jejíž někteří funkcionáři se exponovali také při poskytování hypotekární půjčky pro Zbořila více než bylo třeba. Státní pozemkový úřad při schvalování kupních a prodejních smluv zpravidla vyhrazuje si ve schvalovací klausuli zamýšlené převzetí dotyčného velkostatku aneb objektu. Ve schvalovací doložce ke smlouvě o koupi jablonického velkostatku není výhrady o zamýšleném převzetí, třebaže v pozemkové knize v Senici na straně B pod řadovým číslem 10 ze dne 15. března 1923 bylo zamýšlené převzetí poznamenáno zároveň s poznámkou záboru. Ponevadž Státní pozemkový úřad při schválení smlouvy si poznámku zamýšleného převzetí nevyhradil a dal si poznamenat pouze zábor, nelze než předpokládati, že kromě záboru nemínil alespoň zatím uplatňovati jiných nároků z pozemkové reformy. Z této okolnosti, že schvalovací klausule, jakož i ze zákona o pozemkové reformě může plynouti jen jedno že totiž schválením smlouvy utvořil Státní pozemkový úřad nový velkostatek, který je sice ve smyslu klausule pod záborem, při kterém však Státní pozemkový úřad, chtěl-li jej převzíti na účely pozemkové reformy, měl učiniti všecky kroky, podle §§ 3, 11, 20 a j., nebo ujednati s novým majitelem znovu dohodu, poněvadž zamýšlené převzetí bylo poznamenáno jen u majitele předcházejícího. A právě, že si Státní pozemkový úřad tuto výhradu nevymínil a že smlouvu schválil za 14 dnů, nasvědčuje tomu, že již tehdy tu byly vlivy, aby jednak převzetí zamýšlené za starého vlastnictví odpadlo a jednak, aby vojenská správa změnila svůj plán zříditi dělostřeleckou střelnici.
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára
Prosím, diskutujte iba o téme príspevku a nezabudnite sa podpísať.