JABLONICKÝ VEĽKOSTATOK
V 20. ROKOCH 20. STOROČIA
(2. časť)
Dokončenie článku z Lidových novín z 5. januára 1929 o pozadí predaja apponyiovského veľkostatku v Jablonici.
Gajda hospodaří v Jablonici.
Zbořil vtáhl oficiálně do Jablonice 10. února 1928 a byl obyvatelstvem obce v čele s děkanem Karlem Žeko slavnostně uvítán, jako „nášsky zeměpán“. Záhy nato přijel do Jablonice také Gajda. Zůstal tam asi týden, aby pak v červnu přestěhoval se i s celou svou rodinou, svým osobním tajemníkem, koněm a autem úplně do Jablonice. Gajda od prvopočátku zajímal se o všecko, co souviselo s hospodářstvím. Proto také každý považoval Gajdu za druhého majitele velkostatku. Úřední razítko velkostatku po převzetí Zbořilem znělo takto: „Riaditeľstvo veľkostatku Cyrila Zbořila. Jablonica“. V září měla vypršeti nájemní smlouva Dezidera Šajmoviče, jenž měl v pronájmu dvůr, zvaný „Nový Dvor“, v rozměru 771 maďarských honů [1]. Zbořil pronájem neprodloužil a o převzetí tohoto dvora jednal již výhradně Gajda se Šajmovičem. Byl to také Gajda, jenž koupil celý inventář od Šajmoviče za 450.000 Kč. byl to zase Gajda, jenž „Nový Dvor“ oficiálně převzal od Šajmoviče, a na novém dvoře dal si zaříditi svou vlastný kancelář. Po převzetí pořídil Gajda také nové razítko, jež znělo: „Správa hospodářství Nový Dvůr. Jablonica.“ Tím tedy převzal Gajda tento dvůr do své správy, vydal pro služebníctvo a pro čeleď nové služební knížky, v nichž stálo doslovně: „Vstoupil do služeb generála Gajdy“ čemuž zaměstnanectvo jen stěží rozumělo, poněvadž bylo podle ujednání převzato samočinně. Kromě toho sloužícím bylo oznámeno, že hospodářství patří generálu Gajdovi. Gajda odjel z Jablonice začátkem listopadu, když již kontrahovaná řepa byla dopravena do cukrovaru.
Bezprostřední příčiny insolvence.
Prvním činem Zbořilovým po převzetí inventáře bylo, že ze svých služeb propustil starého zapracovaného nadlesníka Františka Mazance, rodáka z Boskovic, jenž sloužil u Apponyiho přes 20 let. Za správce velkostatku byl dosazen lesmistr inž. Wachtl. O Wachtlovi sa zatím ví jen tolik, že byl někde v Orientě, snad v Sudaně, v koloniální službě. Evropskému lesnictví málo rozumí, je v něm úplným laikem. Hlavním rádcem Zbořilovým byl pak Nyklův švagr Vodička. Propuštěním Mazance udělal Zbořil největší chybu. Za správy Wachtlovy sa dochované sazenice vykopaly a spálily, kultury, které vyžadovaly zlepšení, byly ponechány svému osudu; vykácené plochy se nezalesňovaly; nová paseka měla býti orána parním pluhem, zatím co kořeny zůstaly tam; zvěř se vybíjela nemilosrdně. V jednom známém puškařském závodě v Praze je viděti fotografii Zbořilovu s nadpisem: „Známý slovenský velkostatkář C. Zbořil se svým ranním úlovkem“ a na snímku je vidět pět „jelínků“. Zprávy, že insolvence Zbořilova souvisí s jeho sňatkem, nejsou pravdivé. Když Zbořil kupoval majetek, neměl ani haléře, ženil se teprve 15. srpna 1928, tedy nemůže býti řeči o tom, že by byl býval počítal již na sklonku roku 1926, když se rozhodl koupiti Jablonici, s tím, že by mohl zaplatiti z věna jednu část svých dluhů. Úpadek velkostatku byl zkrátka přivoděn hospodařením, jak slovensky se říká „od buka do buka“, od desíti k pěti.
Úloha luďáckého advokáta dra Gyurisse.
Antonín Apponyi dal bratislavskému advokátovi dru Gyurissovi plnou moc k prodeji velkostatku. Pešťský advokát dr. Friedmann i dr. Gyuriss byli tedy právními zástupci Apponyiho. Dr. Gyuriss vyjednával se Zbořilem také jako zástupce Apponyiho. Proto byl každý překvapen, když se 27. ledna 1928 objevil dr. Gyuriss v Senici již také jako zástupce Zbořilův. Tehdy se převedl velkostatek v pozemkových knihách na jméno Zbořilovo a byl to již dr. Gyuriss, jenž ve své nové funkci jako zástupce Zbořilův přinesl do Senice záruku městské spořitelny v Olomouci, na základě které byla pak provedena intabulace na velkostatku ve prospěch spořitelny. Dru Gyurissovi, jako právnímu zástupci Apponyiho, bylo přece známo, že Zbořil svým finančním závazkům, vyplývajícím z podepsání kupní smlouvy, nedostál, přece však převzal zastoupení Zbořilovo. Luďácký poslanec Florian Tománek ve své poslední řeči v parlamentě mluvil také o Jablonici a o Zbořilovi. Tehdy ještě nevěděl, že v pozadí celé této transakce stojí luďácký advokát dr. Gyuriss. Proto také veškeré zprávy, spojené s insolvencí Zbořilovou, jsou nyní luďáckými časopisy potlačovány.
----------
[1] 771 maďarských honov = 633,14 hektára
Lidové noviny, roč. 37, č. 8, sobota 5. 1. 1929, s. 2-3.
Lidové noviny, roč. 37, č. 8, sobota 5. 1. 1929, s. 2-3.
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára
Prosím, diskutujte iba o téme príspevku a nezabudnite sa podpísať.